Michal Malátný: Potřebujeme nad sebou pevnou ruku

5. dubna 2009 v 21:56 |  Rozhovory
Rozhovor o současném dění okolo kapely Chinaski měl být původně s celou skupinou. Ale její lídr Michal Malátný (38) svého nového kolegu bubeníka Otu Petřinu ani nikoho jiného téměř nepustil ke slovu.

Michal Malátný vystudoval činoherní herectví na DAMU a zahrál si například v komedii Chyťte doktora. Hlavně se ale věnuje hudbě.

Před několika dny začalo vaše turné Autopohádky. Jak probíhá, Michale?

Překvapivě celkem dobře. Podařilo se nám zahrát pohádku, lidi reagovali báječně, potom následoval koncert, který proti plánu trval skoro dvě hodiny.

Na Chinaski chodí publikum všech věkových kategorií, Autopohádky jsou ale určeny především dětem...
Je to pro děti, to je pravda. Ale na prvním koncertě moc dětí nebylo. Začali jsme přece jen později, další vystoupení chceme udělat tak, aby začínala po večerníčku. Pár jich ale přece jen přišlo a bylo vidět, že je to baví, což je proti normálním koncertům docela příjemná změna.

První díl Autopohádek jste vydali před pěti lety. Vyjeli jste k němu na podobné turné jako dnes?
Taky jsme tehdy vyrazili, ale neměli jsme kulisy a jen minimální kostýmy. Teď jsme to celé udělali mnohem výpravněji, máme choreografii, a dokonce režiséra Jana Jiráně, který s námi celé představení připravil.

Viděl jsem fotky ze zkoušky a řekl bych, že vás docela péroval!
To bylo potřeba. My nad sebou vždycky musíme mít nějakou ruku.

Jak se vám hraje s novým bubeníkem Otou Petřinou?
Zatím velice dobře. Ota je nová, mladá krev, řeže do toho jak hluchej do vrat, po dlouhý době mám pocit, že hraju v rockové kapele. Zatím jsme spolu moc koncertů neodehráli, ale s těmi, které se konaly, jsem byl velmi spokojený.

Jak jste na něj vůbec přišli? Přece jen to není známé jméno.
My jsme nad novým bubeníkem dlouho přemýšleli. Měli jsme spoustu jmen, a dokonce jsme si udělali seznam, komu všemu zavoláme. Otu jsme znali už z dřívějška, ale vůbec jsem nevěděl, že hraje na bicí. Věděli jsme, že zpívá, že je rapper. Potom si náš kytarista Franta Táborský vzpomněl, že Ota vlastně taky bubnoval. Zavolali jsme mu, dali jsme si zkoušku a bylo to. Potom jsme ale vyrazili na turné, kde za bicími hostoval David Koller. Oťas měl dost času se naše písničky naučit.

Připravujete už v nové sestavě další album? Někde jsem se dočetl, že ano.
Desku bychom rozhodně vydat chtěli. Zatím je to v raném stadiu, máme pár nápadů na písničky, které pozvolna dáváme dohromady. Mám pocit, že se to od nás tak trochu čeká, s čím přijdeme po odchodu Pavla Grohmana. Ten byl ale tak pilnej, že je to pro nás obrovská ztráta.

Pavel Grohman, který zahynul při autonehodě, psal také většinu textů. Jak se s tím vyrovnáte?
Musím je psát já. Já jsem je vlastně psal vždycky. Ale čím jsem starší, tím mi to jde pomaleji. Chtěl bych psát, což o to, ale...

Dochází snad inspirace?
Podívej, my máme už na kontě sedm desek. Takže jsme natočili něco kolem stovky písniček. Kde máme ty nápady pořád brát? Snad to ale nebude celý na mně. Náš baskytarista Štěpán Škoch už taky pár textů napsal a já doufám, že něco složí i Ota, protože jako rapper k tomu má samozřejmě blízko. Něco nám zbylo i ze šuplíku Pavla Grohmana... Léta spolupracujeme s Tomášem Rorečkem, což je můj spolužák ze školy, a už nám napsal pár dobrých textů. Ale třeba náš kytarista Franta Táborský skládá písničky jak na běžícím pásu, ale text by nesložil.

A co zkusit oslovit nějaké renomované textaře?
No, já osobně bych rád oslovil Michala Horáčka. Ale na to si netroufnu.

To by ale byla zajímavá spolupráce!
Možná. Ale musím říct, že za posledního půl roku mi chodí e-mailem spousta textů od fanoušků. Bohužel jsem mezi nimi zatím nenašel žádný, který by mě oslovil natolik, že bych si dokázal představit ho zpívat. Ale jsem hrozně rád, že mi je lidi posílají.

Takže kromě zamilovaných e-mailů od fanynek ti teď chodí i texty?
Já jsem v tomhletom starej bídák. Já na maily totiž neodpovídám, takže ty holky brzo pochopily, že tudy cesta nevede, a teď už mi skoro žádná nepíše. Ale mám jednu zajímavou příhodu. Před mnoha lety jsem dostal svůj první e-mail v životě. Přišel na adresu nahrávacího studia, ve kterém jsme tehdy byli. A začínal slovy: Žil byl jednou jeden muž, pro něhož láska byla vším. A mě tehdy napadlo, že bych to použil a udělal z toho písničku. A to se stalo. Takže z prvního mailu, který jsem kdy dostal, vznikla píseň Žil byl.

Co teď čeká kapelu Chinaski?
V létě festivaly, na kterých jsme si loni kvůli tragédii, která se stala, moc nezahráli. Potom se domlouváme se slovenskou kapelou Desmod, se kterými jsme už jeli turné několikrát a padli si do noty, na jednom zajímavém podniku. Chtěli bychom společně jet autobusem po Evropě a zahrát si v Itálii, Francii, Švýcarsku, Anglii a pak dokonce v Americe a v Kanadě. Bylo by to sice hraní po hospodách a tak, ale rozhodně by to mohla být zajímavá akce.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama